Hodně dlouho jsem přemýšlela

Kategorie: Onkologické nemoci
Vytvořeno 8. 11. 2007 0:00
Napsal hoho (zemřela)
Zobrazeno: 12476

Hodně dlouho jsem přemýšlela, od kdy moje nemoc ve mně bujela? 

 

Byla jsem zdravá, práce od rána do večera, rodina, děti a že mi občas bolela záda, myslím bylo normální.Stačil Ibuprofen a bylo zase dobře.Po nějaké době (po letech asi 2) Ibuprofen nestačil, byl mi doporučen surgam - to byl zázrak, po jeho požití jsem fungovala 8 hodin bez potíží. Ale po 8 hodinách musel následovat další, jinak záda bolela opět. Postupem času bolest zad se spojovala s třesavkou, zimnicí a teplotou.

 

 

Samozřejmě, že jsem při tom navštěvovala lékaře, ale záda přeci bolí každého, no tak alespoň něco pro ni uděláme - poslali mě na neurologii. Tam mi p.Dr. při mém sedavém zaměstnání doporučila cvičit. Tak jsem fungoval dál určitě rok na surgamu. Až takhle v prosinci 2002 přišla na mě chřipka, vysoké teploty, třesavka, zimnice, bolest v krku. Antibiotika nezabírala, dostala jsem další, opět nezabrala. Proto mi moje obvodní lékařka odeslala k revmatologovi, který zjistil vysokou sedimentaci, trochu méně hemoglobinu - nic moc - opět někde zánět přeléčil antibiotiky. Stále jsem poukazovala, že vše začíná od zad - nejdříve třesavka, zimnice - vylítla teplota až ke 40 - pak jsem se celá propotila. Propocená jsem vstávala každý den.

 

Po dobrání antibiotik, které samozřejmě nezabraly následoval RTG, SONO, krev - vše v pořádku, jen ta sedimentace už byla kolem 80. Proto mi revmatolog odeslal na CT zad - kde nález mj. byl za 6 týdnů - a opět normální. Můj revmatolog našel další řešení- odeslal mě na Scintigrafii sceletu - rtg kostí, kde už byla naznačena osteoblastická aktivita - proto mě začal léčit 4 měsíce na sakroileitidu lékem Salazopirin. 

 

Mé problémy se však nezlepšovaly, ba krevní obraz se zhoršoval, proto mě revmatolog po půli roce svého léčení odeslal do nemocnice do Hořovic, kde jsem prodělala veškerá vyšetření, včetně CT břicha - a tak byl kámen úrazu - zvětšené uzliny v břiše.Byla jsem odeslána do ÚHKT v Praze, kde mi provedli trepanobiopsii z kyčelní lopatky a odeslali mě na chirurgii do Motola k odběru vzorku uzliny. Histologický nález ukázal moji diagnózu - Morbus Hodgkin v nodulární skleroze - to byl červen 2003.

 

Sice šok, ale na druhou stranu jsem se dostala do výborného ústavu a následovala chemoterapie - ambulantně 1 x za 14dní (ABVD). Celkem podáno 6 cyklů - tj. 12 Chemoterapii. V té době pro mě bylo snad nejhorší ztráta vlasů, připadala jsem si prašivá - a stranila jsem se lidí - to bylo to nejhorší, co jsem mohla udělat. Návrat mezi ně, po mé dosažené kompletní remisi byl těžký. Chemoterapii jsem snášela obstojně, týden nevolnost, nechutenství, samozřejmě jsem zhubla 10 kg. Ale po mém vyléčení nádhera když narostly vlasy, já byla v sedmém nebi a připadala jsem si jak bojovník, který zvítězil - pocit nádherný. V době, kdy jsem nechtěla mezi lidi by mi pomohly tyto stránky www.osudy.cz - které ještě nebyly a já neměla internet - ale hledala jsem samozřejmě podobně postižené lidi s kterými bych si mohla popovídat, zdravý Vás vyslechne, polituje a to je to nejhorší.

 

Samozřemě po takové nemoci chodila jsem na pravidelné kontroly a v červnu 2005 - po 2 letech mi byl sdělen ošklivý výsledek - moje rakovina lymfatických uzlin se vrátila, i když jsem potíže neměla vůbec žádné - nastal relaps mého onemocnění. To už obnášelo silnější chemoterapii 3 denní v nemocnici - celkem 3x- po ní bylo hůře, ale přesto jsem se snažila chodit na 4 hod. do práce, abych nevypadla z kolektivu a od lidí, které potřebujeme k životu po těchto chemoterapiích následovala autologní transplantace krvetvorných buněk, kterou jsem před týdnem prodělala v ÚHKT v Praze. Před touto transplantací jsem hledala v osudech nás onkologicky nemocných a moc mi to pomohlo, nalezla jsem přítele, který tuto nemoc prodělával také a dodával mi sílu, odvahu, chuť jet dál - bude líp. A skutečně každým dnem je lépe a lépe. Tak jsem zvítězila podruhé a pevně věřím, že už nadobro - nechci už s tou mrchou nic mít.

 

Jestli má někdo podobný problém a chtěl by si popovídat o potížích - zde je moje adresa

 

 

 


 

pozn. správce: .... adresa byla vymazána

 

Paní Dušková zemřela na podzim roku 2006