Není to příběh můj, ale mého přítele

Není to příběh můj, ale mého přítele.

Vloni v prosinci (dnes listopad 2007, pozn. správce) si začal stěžovat na bolest při polykání a nahmatal si bulku na levé straně krku. Jedním z našich spoluobčanů na vesnici je i MUDr. Hulínský. Po konzultaci s ním začal obrovský kolotoč vyšetření. Podotýkám, že přítel nikdy nemarodil a v nemocnici byl snad jako novorozenec. Stále jsme se ujišťovali, že je to jenom absces (i když v hloubi duše jsem to tak neviděla).

Po vyšetření ve Vojenské nemocnici v Praze nám bylo sděleno, že se bohužel jedná o rakovinu. V té chvíli se nám zhroutil svět. Jak se s tím vyrovnat? Jak žít dál? Do té doby jsem vůbec nejezdila autem do Prahy, ale nouze naučí snad opravdu všemu. Sdělení lékaře bylo tak šokující, že jsem málem z Prahy nedojela. Nikdy bych nevěřila, kolik je pacientů s diagnozou rakovina. Byli jsme odesláni na onkologické pracoviště v Motole - tam ale byla čekací doba 1,5 měsíce, což by mohlo být již pozdě. Další možností byla nemocnice Na Bulovce. Tam jsme byli přijati během 10 dnů. Oproti vojenské nemocnici Bulovka působí velmi depresivním dojmem. Prostě stará nemocnice. Ale špičkové pracoviště! Ošetřující lékařkou je MUDr. Holečková.

5. března přítel nastoupil na ozařování a chemoterapii. Operaci lékaři zatím nedoporučovali, že snad ozařování a chemoška nemoc zastaví. Byli jsme celkem podrobně informováni, co by se dělo v případě operace. Začal koloběh - pondělí až pátek ozařování + chemo, v pátek odjezd domů, v neděli odvoz zpět do nemocnice. Po týdnu byla zavedena sonda na výživu, kterou přítel začal využívat až po dalších 14 dnech. V té době jsem začala shánět bližší informace o této nemoci. Jak velmi málo je osvěty o této zákeřné chorobě. Náhodou v té době vyšel článek (tuším, že v Blesku), kde byl odkaz na tyto stránky. Jsem velmi vděčná, že něco takového existuje. Ale dál. Ozařování a chemo skončilo koncem dubna. Přítel zhubnul celkem 30 kg (dodnes nenabral ani kilo). Nejhorší bylo, když přijel domů - je to velká psychická zátěž nejen pro nemocného, ale hlavně pro jeho okolí. Člověk neví, jak se má chovat, co dělat, aby alespoň trochu utěšil a ulehčil. Ono to zrovna moc dobře nejde. Co vzit k jídlu, když může vše jen rozmixované. Když bylo nejhůř, tak pomocí sondy i pil - prostě krkem to nešlo.

V červenci byl na kontrolním vyšetření - obrovská naděje, že tento způsob léčby skutečně zabral a operace nebude nutná.

Odeslání na CT a magn. resonanci do Střešovic. Zase další čekání a nejistota. Pomalu začíná jíst normální tuhou stravu.

V září konečný verdikt : krk a vše okolo čisté jak u novorozence. Konečně dobrá zpráva.

V říjnu mu vyndali sondu.

Jí všechno. Chuť se mu obnovila. Jenom to vysychání v krku je přetrvávající - prý se to časem zlepší, až se obnoví funkce velkých slinných žláz. Občas si po jídle stěžuje na pálení v krku - ale to se dá upravit vyřazením koření.

Doufejme, že tímto je to nejhorší zažehnáno.

Velmi děkuji lékařům ve Vojenské nemocnici ve Střešovicích - MUDr Mikolajovi a personálu v Nemocnici Na Bulovce, jmenovitě MUDr. Holečkové za jejich vysoce profesionální přístup k pacientům. Velmi obdivuji jejich sílu, když denně okolo sebe vidí tolik utrpení a ještě musí zachovat klid, když jsou pacienti protivní a nevrlí.

A děkuji za tyto stránky, které mi umožnily překonat pro mne toto těžké období.

DÍKY

Komentáře  

 
-1 # Odp.: Není to příběh můj, ale mého příteleVeronika 2012-05-04 14:03
Dobrý den, poslední dobou mě také bolí na levé straně jakoby za (nebo pod uchem) asi uzlina..při jídle nebo polykání, není to nic hrozného, spíš jakobych měla natáhlý nějaký krční sval...ale říkám si co kdyby...
Odpovědět
 

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit

Webhosting pro OSUDY.CZ poskytuje zdarma od roku 2005 společnost IGNUM, s.r.o.