Náš boj - nádor nosohltanu

Zdravím všechny bojovníky a bojovnice!

Začalo to už loni na podzim. Můj tatínek (54 let) byl pořád nemocný, měl zalehlou hlavu, rýmu, bolelo ho pravé ucho i pravá polovina hlavy, nebylo mu dobře. Obvodní lékařka ho léčila se "zánětem nosohltanu". Jedna antibiotika nezabrala... Druhá antibiotika nezabrala...

Následně se dostal do rukou lékaře na ORL, který mu na základě výsledků odběru krve sdělil, že má v těle přemnožené kvasinky a musí dodržovat přísnou dietu, aby se kvasinky dál nerozmnožovaly. Tak taťka dietil. Zhubnul během tří měsíců asi 30 kg. "Naštěstí" byl dřív kapánek při těle (100 kg při výšce 183 cm), takže se dostal na váhu 70kg. 

Má operace, věnováno Marušce

Pěkný den, četla jsem příběh ,, Jejda, rakovina " a inspiroval mě k napsání mé zkušenosti z operace. Tak smutný příběh to nebude, jde spíše o pohled na člověka a přístup člověka k člověku.

Když jsem se dostala do nemocnice na operaci tumoru ledviny byl leden 2015. Operovali mě ve vojenské nemocnici v Praze. Sama jsem si tuto nemocnici nevybrala. Narodila jsem se s vadou podkovité ledviny a tak jsem musela na specializované pracoviště. Operace měla být roboticky a tak jsem určitý čas čekala na termín. Když jsem byla odeslána na pokoj, zjistila jsem že jsem na pokoji, kde nás bylo pět ženských. Toalety na chodbách společné s pány a sprchy také. No nic, vždyť tam nejsem na dovolené. Žádná žena tam nebyla mého věku a tak se dalo usoudit, že jak začnu chodit, budu pomáhat bábinkám.

Jde to, teď už to také vím - pokračování

Jeden svůj příběh jsem tu již zveřejnila a jako plno jiných jsem si i já, možná trochu naivně, myslela, že jsem nemoc porazila a už se s ní do konce života nesetkám. Nu, člověk míní.. Od prosince loňského roku jsem začala mít problémy se zažíváním, měla jsem průjmy a zvracela jsem a skoro dva měsíce pravidelně docházela ke své obvodní lékařce, která zkoušela různé prášky, kapky, diety a pod.,poslala mě na vyšetření na chirurgii, kde mi do zprávy napsali, že doporučují udělat kolonoskopii. Ale moje obvodní mi pořád nechtěla napsat doporučení, bez něho mě nechtěli vzít, dopadlo to tak, že jsem začala krvácet z konečníku a šla rovnou na chirurgii do nemocnice, kde jsem už zůstala. Kolonoskopii mi udělali a ukázalo se, že mám, kromě srůstů a jiných problémů na střevech, ještě nádor na tlustém střevě. Podstoupila jsem operaci, při které mi byla vyvedena stomie a po potvrzení, že se opět jedná o zhoubný nádor jsem se znovu objednala na onkologii. To bylo koncem ledna, v květnu jsem byla na další operaci, při které mi byla stomie opět zanořena a nyní mě čeká další boj, další chemoterapie. Nejedná se prý přímo o karcinom tlustého střeva, je to prý karcinom ještě z původního onemocnění-vaječníků, jenom se na tlustém střevě usadil, což je prý dobrá zpráva.

Bez váhání mi pomohla zachránit život

Není časté, aby se příjemce kostní dřeně dozvěděl, kdo byl jeho dárcem. Já mám tu radost, že jsem svoji dárkyni osobně poznal. Koho zajímá více, můžete se podívat na reportáž České televize v pořadu Gejzír.

DÍKY HANKO, JSI SKVĚLÉ DĚVČE A ÚŽASNÝ ČLOVĚK

Honza

 

Rakovina tlustého střeva

Dobrý den všem, je mi 19let a právě bojuju s rakovinou tlustého střeva. Přijde mi, že kromě nemocnice, chemoterapie a léků už ani nic jiného neznám. Chtěla bych se zeptat, jestli tu někdo nemá zkušenosti s javorovým sirupem + sodou, nebo s pampeliškama? Bojuju už téměř rok a chtěla bych zkusit i něco takového "zázračného". Ještě bych se chtěla zeptat a zároveň poprosit, zda tu není někdo, kdo si prošel/prochází tím samým, nebo podobným a byl by ochotný si o tom alespoň psát. Předem moc děkuju. 

Dilema s preventivní mastektomií - má někdo zkušenost?

Dobrý den, jsem 34letá zdravá nosička BRCA1.

Rodinná anamnéza je dosti otřesná. Máma onemocněla, když jí bylo 44 let na rakovinu prsu a zemřela v 55 letech. Sestra rakovinou prsu onemocněla ve 36 letech a zemřela ve 40. Materální babička zemřela v 63 letech na rakovinu ovárií. Táta zemřel též mlád na rakovinu tlustého střeva. Toto jsou mé černé můry.

Chemoterapie

V poslední době se rozmohla kampaň proti chemoterapii, která prý znamená v převážné případě smrt, nabízí se MMS, léčba parazitů, lékaři to odmítají (dotázala jsem se opravdu několika vážných osobností), považují to za podvod. Byla bych ráda, kdyby se tu ozvali lidé,  kteří chemoterapii přežili. Udělalo by mi to radost. Můj  manžel ji bohužel taky nepřežil. Mně asi taky v budoucnu čeká. Ale na ty pokusy s mms opravdu nemám. Možná dělám chybu, ale zatím věřím lékařům.

Jsme v zoufalé situaci !!!

Vážení.

Jsme v zoufalé situaci. V lednu 2014 podstoupil manžel v mostecké nemocnici operaci žaludku.Za 3 týdny přišla zlá správa-adenokarcinom.Podstoupil sérii chemoterapií v Chomutově,mezitím ozářky.Poslední chemo byla v září.Manžel se cítil dobře,jedl,přibýval na váze.V říjnu byl na kontrolní gastroskopii,která dopadla také dobře.Další kontrola měla být v květnu.Koncem ledna ho jeho prakt.lékařka poslala na kontrolní odběr krve.Měl zvýšené markery,takže po 3 týdnech znovu kontrol.odběr.Znovu se navýšily.

S brýlemi, či bez brýlí ......

Srdečně zdravím všechny naše čtenáře

a po nějakém čase mi dovolte prosím několik nových řádek z mého osudu.

Jak se tak koukám na kalendář, tak to bude 10 let od vzniku první verze webu osudy.cz a je to také pomalu a jistě 10 let od mojí poslední transplantace. Jednou mi paní docentka Tesařová v ordinaci řekla: "...a ani si časem nevzpomenete, kdy jste se vlastně léčil." Pronesla to v době, kdy její věta byla pro mne doslova nesmyslem. A také jsem si to v duchu myslel, no bylo mi tak blbě, že jsem vlastně ani pořádně neuvažoval. (jen pro nové čtenáře připomenu, že jsem se kontinuálně léčit 3 roky, během kterých mi bylo podáno 22x chemoterapie a 2x transplantace kostní dřeně)

Hledám někoho na popovídání

Mám už 15 let chronickou leukémii (je mi 68let) a dosud vše bylo vpořádku,nyní se můj stav začal zhoršovat a možná dojde na chemoterapii, žiji úplně sama se svým pejskem a začínám propadat depresím, co se mnou bude, vždyť mně nikdo ani nenavštíví, nenapíše a co bude s mým pejskem. Propadám hroznému pesimismu, úzkostem a to asi nemoci nepřidává. Potřebovala bych najít trochu radosti, ale jak, nenašla bych tu nějaké přátele?

Děkuje Alice z Prahy

Moje devítileté působení v domě s pečovatelskou službou v Čechticích

/pro potřeby Národní kroniky/ 

Psal se již rok 2004, kdy jsme se v Benešově se svojí ženou rozvedli a já hledal střechu nad hlavou. Bydlel jsem v hotelovém pokoji v Hotelu Pošta v centru Benešova. Bývalá paní s dcerou dostaly byt jedna, jedna. /V Benešově v DPS jsem bydlel již 15.let. Z toho čtyři roky s bývalou paní a malou dcerkou Eliškou/.

A co teď se mnou? Kam mám složit hlavu, abych se nestal na pár dnů bezdomovcem? Na poslední chvíli mi volala sociální pracovnice, že mi našla ubytování provizorní na ISSP v Benešově. Nakonec bydlení levnější než hotel. A to školní ubytovna na Střední průmyslové škole integrované, na samotném konci Benešova kousek za krytým bazénem. A čekal jsem na telefon ze sociálního odboru Mú, kdy se paní ředitelce podaří mi najít sociální bydlení DPS v okolí Benešova.

Přání

Vážené a milé dámy a pánové,

Milí přátelé,

Dovolte mi prosím, abych vás všechnmy moc pozdravil z domu s pečovatelskou službou v Čechticích a chci vám všem popřát k blížícím se svátků velikonočním hezké jejich prožití a bohatou nadílku a pěkně strávený prodloužený víkend. Chci  také všem moc poděkovat za spolupráci a hlavně také za dlouholetou léčbu ve FN Motol jak u Doc.Martina Bojara, pana prof.Mir.Kučery,DrSc.,ale i na ARO dole v přízemí, kde mi zachránili život, který mne vysel mezi životem a smrtí. Mějte se moc hezky a těším si  na další spolupráci i za podporu v mém asi nerovném boji proti zneužíváni dopingu rozšířeného mezi sportovci, ale i mládeží. Ale stejně tak i ve vrcholovém, sportu. Bohužel jsem na tento doping, který byl tehdy státem řízený málem doplatil. Jsem také rád, že jsem přežil a mohu i tak nadále proti němu bojovat svým příkladem. Věřím, že i Vy mne podpoříte.Děkuji vám.

S pozdravem Váš

Kverek Josef

DPS Čechtice

731153302

 

Rakovina na vysoké

Bylo zrovna září a začala mi vysoká, tzn. párty a spousta nových zážitků. Bohužel v létě jsem si nahmatala bulku, ale pořád jsem doufala, že je to jenom cysta, a dost lidí mi to i potvrzovalo. Výsledek byl ale jiný, karcinom, velice agresivní. Další den jsem už šla na první chemoterapii.

Bylo mi neskutečně špatně a ještě k tomu jsem musela nosit paruku. Do školy jsem chodila vždycky týden před další dávkou, protože mi bylo doporučeno 14denní režim. Bylo to brutální.

Deprese mýma očima

Deprese mýma očima

Před 30. rokem svého věku jsem si u sebe označoval slovem deprese stav, kdy jsem měl nějaký čas „blbou“ náladu a kdy jsem musel čekat, až to přejde. Takzvaní polykači prášků, sebevrazi a jiné „existence se slabou vůlí“ mi byli k smíchu a opovrhoval jsem jimi. A když jsem se párkrát přece jen ocitl na dně, pořád to bylo ono staré dobré pevné dno, od kterého se člověk mohl odrazit nahoru a pokračovat (často ještě lépe než předtím) v další cestě.

Hodgkinův lymfom

Dobrý den,

v roce 2001, kdy mě bylo 51 let,  jsem si našla malou bulku v podpaží a tím začal roční kolotoč. Operace - chemo - ozářky.

Nyní chodím na kontrolu jedenkrát ročně a děkuji všem lékařům a hlavně manželovi, že jsem to vše zvládla.

V době nejhorší se mě narodila první vnučka. Moc jsem toužila po tom, abych ji viděla vyrůstat. Dnes je holčičce 12 let, má ještě mladší sestřičku. Mám radost z dětí a užívám si života.  S manželem určitě vše zvládneme.

Majka

Podkategorie

Webhosting pro OSUDY.CZ poskytuje zdarma od roku 2005 společnost IGNUM, s.r.o.